|
|||||||||||||||||||||||||||
Úvod > Údaje o látkách > Identifikace látky Identifikace a pojmenování látky |
|||||||||||||||||||||||||||
Nařízení REACH se zaměřuje výhradně na látky. Základním předpokladem pro správné fungování systému REACH je proto jednoznačná identifikace látky. Látky spadající do oblasti působnosti nařízení REACH Nařízení REACH se týká výroby, dovozu, uvedení na trh a použití látek samotných, obsažených v ípravcích (úmyslné směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek) a v předmětech. Látkou se pro účely nařízení REACH rozumí chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení. Tato definice přesahuje čistou chemickou sloučeninu, definovanou jednotnou molekulovou strukturou. Některé látky jsou z nařízení REACH nebo z jeho částí vyňaty (pro více informací viz tabulka Rozsah působnosti nařízení REACH). Různé druhy látek Pro účely identifikace a pojmenování jsou v nařízení REACH látky rozděleny do dvou hlavních skupin:
Pro dobře definované látky je variabilita složení vymezena horním a dolním limitem koncentračního rozmezí hlavní složky či složek. U látek UVCB je variabilita poměrně vysoká anebo nepředvídatelná. Při registraci "dobře definovaných látek" je vyžadováno chemické složení, chemická identita látky a obsah jednotlivých složek v látce. Samotné chemické složení některé druhy látek dostatečně necharakterizuje, takže je k identifikaci látky nutno připojit další fyzikální parametry chemických struktur (např. morfologickou krystalografii). „Látky UVCB“ vyžadují pro identifikaci kromě toho, co je známo o jejich chemickém složení, některá další druhy údajů, neboť:
Při registraci látky UVCB uvedou výrobci nebo dovozci její název, původ a nejdůležitější kroky podniknuté při jejím zpracování. I další vlastnosti látky mohou být důležitými identifikátory. Pravidla pro pojmenovávání různých látek jsou dána ve schématu Identifikace a pojmenování látek. Identifikace stejných látek Výrobci a dovozci musejí určit, zda je možné jejich příslušné látky považovat za stejné pro účely nařízení REACH. Identifikace stejných látek je nezbytným základem pro sdílení údajů, umožňují omezené zkoušení látky. Sdružování strukturně příbuzných látek Příloha XI nařízení REACH otevírá možnost hodnocení chemikálií nikoliv podle principu "jednu za druhou", nýbrž pomocí sdružení látek do kategorií.
|
|||||||||||||||||||||||||||