BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV
   
 
  Domovská stránka > Povinnosti uživatelů > Komunikace

Povinnost sdělovat informace v obou směrech dodavatelského řetězce

   
 

V rámci systému REACH musejí následní uživatelé sdělit určité informace dalšímu účastníkovi (který může být distributorem1) v obou směrech dodavatelského řetězce. Kterýkoli účastník, který obdrží takové informace, je povinen je v dodavatelském řetězci předat dál.

Informování dodavatelů o nových informacích o nebezpečných vlastnostech látek

Následný uživatel látky nebo přípravku je povinen sdělit svému přímému dodavateli nové informace o nebezpečných vlastnostech bez ohledu na příslušná použití. "Novými" informacemi se rozumí informace, které následnému uživateli nesdělil jeho dodavatel a které nejsou k dispozici ve veřejných databázích ani literatuře. Mohou se týkat látek nebo přípravků. Systém REACH však neobsahuje přesnou definici toho, co novou informaci tvoří. Jako příklad nových informací můžeme uvést připomínky k akutním zdravotním účinkům na člověka nebo výsledky testů, které provedl následný uživatel.
Následný uživatel možná bude nejprve chtít sdělit pouze skutečnost, že novou informaci a výsledek má. Nemusí předkládat zprávu o zkoušce. Pokud má jeho dodavatel zájem o kompletní studii, bude s ním následný uživatel možná nejprve chtít dohodnout podmínky, za jakých mu takové informace poskytne.
Pro sdělení informací o rizicích předcházejícím subjektům nejsou stanoveny žádné konkrétní termíny. Následný uživatel by tak měl učinit, jakmile si uvědomí, že oproti informacím přijatým od jeho dodavatele má nové informace.

Pokud se klasifikace látky u následného uživatele liší od její klasifikace u dodavatele, je následný uživatel rovněž povinen uvědomit 2 Evropskou agenturu pro chemické látky. Důvodem rozdílů v klasifikaci může být použití nových údajů nebo rozdílný výklad stávajících údajů. V tomto posledním případě musí následný uživatel pouze uvědomit agenturu.

Informování dodavatelů o vhodnosti řízení rizik

Následný uživatel musí svému dodavateli zprostředkovat informace, které mohou vyvolat pochybnosti o vhodnosti řízení rizik doporučených v listě s bezpečnostními údaji, který mu byl poskytnut (doporučení pouze na stanovené účely). Tento požadavek se týká hlavní části listu s bezpečnostními údaji a exponzičního/expozičních scénáře(ů)3 uvedených v příloze.
Systém REACH nespecifikuje, jaké informace by měl následný uživatel postoupit, ani v jakém formátu. Následný uživatel musí poskytnout dostatečné informace, aby mohl zdůvodnit, proč se domnívá, že doporučení nejsou vhodná. Pokud opatření pokládá za neefektivní či příliš ochranná, musí uvést, proč tomu tak je, případně i s odkazem na své vlastní provozní podmínky a výsledky svého hodnocení rizik. Pokud jsou doporučení v rozporu s klasifikací a značením či stávajícími právními předpisy, stačí uvést příslušný odkaz.

Postoupení žádostí o označení použití jako stanoveného účelu

Každý profesionální zákazník má právo oznámit použití písemně (na papíře nebo elektronicky) svému přímému dodavateli látky nebo přípravku, a to s cílem, aby se takové použití stalo stanoveným účelem. To je obzvláště důležité u látek či přípravků, které jsou dodávány s expozičním scénářem3 (viz Dodržení listu s bezpečnostními údaji). V takových případech, pokud je přímý dodavatel následným uživatelem, může se rozhodnout, že použití označí jako stanovený účel a že pro něj vypracuje zprávu o chemické bezpečnosti látky následného uživatele, nebo může žádost předat dalšímu účastníkovi v dodavatelském řetězci. Pokud není schopen označit bezpečné podmínky použití nebo pokud se rozhodne, že toto použití nezahrne do své zprávy o chemické bezpečnosti látky, může před takovým použitím varovat. Poté musí žádost předat předcházejícím subjektům, jinak nebude moci svého zákazníka zásobovat.

Doporučení vhodných opatření na řízení rizik zákazníkům

Každý následný uživatel musí svým zákazníkům poskytnout informace o rizicích, podmínky bezpečného používání a vhodné rady ohledně řízení rizik v souvislosti s látkami samostatně, v přípravcích nebo v předmětech (viz Komunikace v dodavatelském řetězci směrem dolů).

V některých případech, když následný uživatel vytvoří přípravek a uvede ho na trh, bude asi muset zkonsolidovat nebo vypracovat expoziční scénář(e)3,4, který bude pojednávat o použití látek v přípravku dále dolů dodavatelským řetězcem, a přiloží k nim svůj vlastní list s bezpečnostními údaji. Listy s bezpečnostními údaji pro přípravky by mohly obsahovat:

  • expoziční scénář(e) týkající se přípravku,
  • expoziční scénář(e) týkající se každé nebezpečné látky, pro níž je nutné provést hodnocení chemické bezpečnosti a expoziční scénář(e) a která je obsažena v přípravku, nebo
  • expoziční scénáře pro přípravek i pro jednotlivé nebezpečné látky.

Pro zákazníky, kteří jsou konečnými uživateli, by se tvůrce mohl rozhodnout, že expoziční scénáře, které dostal od svého dodavatele (svých dodavatelů) a které se týkají veškerých látek v přípravku, spíše sloučí a konsoliduje do nového expozičního scénáře(expozičních scénářů), místo aby je jen předal dál. Pokud však je tvůrce dodavatelem jiného tvůrce, mohlo by být upřednostňovanou možností postoupení scénářů bez změn, protože zákazníkovi poskytuje dostatek informací za účelem případného provedení hodnocení chemické bezpečnosti nebo sloučení informací pro konečného uživatele, pokud je to nezbytné. V každém případě by předaný expoziční scénář měl být konzistentní s informacemi poskytnutými v hlavní části listu s bezpečnostními údaji o přípravku.
Při slučování expozičních scénářů přijatých od dodavatele(ů), musí tvůrce vybrat ty, které jsou pro použití jeho výrobku, relevantní. Musí identifikovat rizikové látky v přípravku pro každou cestu expozice s cílem vybrat nejvhodnější opatření pro řízení rizik.
Pokud nejsou zahrnuty jeho vlastní podmínky použití či podmínky použití dále v dodavatelském řetězci, které uvedli jeho zákazníci, může provést hodnocení chemické bezpečnosti ze strany následného uživatele a vypracovat pro ně expoziční scénář(e).


1. Distributor v rámci systému REACH je účastníkem usazeným ve Společenství, který pouze skladuje látky a přípravky a uvádí je na trh.
2. Zpráva pro agenturu není nutná, pokud následný uživatel použije dané látky jako takové nebo obsažené v přípravku v množství menším než 1 tuna ročně. Pokud se však spolehl na osvobození od povinnosti vypracovat zprávu následného uživatele o chemické bezpečnosti na základě toho, že používá celkem méně než 1 tunu látky nebo přípravku ročně, musí oznámit svou klasifikaci (následní uživatelé budou muset vypracovat zprávu o chemické bezpečnosti, pokud je jejich použití mimo rámec podmínek popsaných v listu s bezpečnostními údaji, který obdržel, nebo pokud se tato příloha na jejich použití nevztahuje).
3. Expoziční scénář popisuje, jak se látka (jako taková, v přípravku nebo ve výrobku) používá během svého životního cyklu a jak následný uživatel kontroluje nebo doporučuje kontrolovat expozici lidí a životního prostředí. Patří sem příslušná opatření řízení rizika a provozní podmínky, které v případě řádného provedení zajistí, že rizika vyplývající z používání látky budou vhodným způsobem kontrolována. Expoziční scénáře vznikají v rámci hodnocení chemické bezpečnosti pro látky vyráběné nebo dovážené alespoň v množství 10 tun ročně a které splňují jakákoli kritéria pro zařazení mezi nebezpečné látky (v souladu se směrnicí 67/548/EHS) nebo jsou zhodnoceny jako PBT (perzistentní, bioakumulativní a toxické) nebo vPvB (velmi perzistentní a velmi bioakumulativní) látky (v souladu s kritérii přílohy XIII nařízení REACH). Expoziční scénáře zahrnující všechny nebo některé látky v přípravku mohou být sloučeny do jediného expozičního scénáře pro přípravek.
4. Hodnocení chemické bezpečnosti (a tudíž ani expoziční scénář) není nutný pro látky, jejichž obsah v přípravku nedosahuje nejnižší prahové hodnoty koncentrace specifikované v čl. 14 odst. 2 nařízení REACH.


logo CNRS

Prévention du risque chimique, Francie, 2007
Tento dokument slouží pouze pro informativní účely a v žádném případě nemá právní účinek. Jediným právně platným zdrojem je text nařízení REACH (nařízení (ES) č. 1907/2006).